Přeskočit na hlavní obsah

Absolutní versus relativní

Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dév-Gósvámí Mahárádža

Musíme být zaměřeni na svůj cíl. Drónáčárja byl učitelem bojového umění, astra-guru Pándavů. Jednoho dne, když zkoušel své žáky, připevnil napodobeninu ptáka na vrcholek stromu. Jednoho po druhém z bratrů vyzval, aby si stoupli dopředu a zamířili.



Judhišthira byl první. Drónáčárja mu řekl: „Soustřeď se, abys zasáhl tohoto ptáka. Jsi připraven?“
„Ano.“
„Co vidíš?“
„Vidím ptáka.“
„Nic jiného?“
„Ano. Vidím i vás všechny.“
„Jdi pryč.“ Poté přišel další z bratrů. Drónáčárja mu řekl: „Zasáhni oko ptáka. Musí ho zdobit tvůj šíp. Zamiř. Co vidíš?“
„Ptáka.“
„Nic víc?“
„Ano. Vidím strom.“
„Ó, jdi pryč.“
Poté vybral Ardžunu. Drónáčárja mu řekl: „Připrav se.“
„Ano můj pane, jsem připraven.“ „Vidíš ptáka?“
„Ano, vidím.“
„Strom?“
„Ne.“
„Celého ptáka?“
„Ne.“
„Co vidíš?“
„Pouze hlavu.“
„Celou hlavu?“
„Ne.“
„Co vidíš?“
„Pouze oko.“
„Nic jiného nevidíš?“
„Nic jiného nevidím.“
„Ano, můj chlapče. Vystřel!“


Takto bychom měli vidět cíl našeho života - dělej nebo zemři. Mohou nastat různé děsivé podmínky, avšak mě nezastraší. Dokonce i když se bude osoba z mých vlastních řad jevit jako můj nepřítel, na tom nezáleží. Jedině On je mým vlastním. A On nemůže tolerovat, že by někdo jiný měl být Jeho partnerem. On je Absolutní. Je absolutním vlastníkem mne. Netoleruje žádné partnerství. Takto musím kráčet tam, kam mě mé duchovní svědomí vede. Vůlí Boha mohou být přátelé obráceni na nepřátele. Nepřátelé mohou být obráceni na přátele, ale já se musím držet svého ideálu. Jestliže jsem progresivní povahy, pak musím zamítat a znovu začínat. Tomu se na naší cestě realizace nemůžeme vyhnout.

Tak, jako ve škole, ne všichni projdou; někteří propadnou, a poté se musíme setkat s novými spolužáky. Znovu pokročíme a znovu máme nové spolužáky, a staří spolužáci mohou zaostávat. To je úplně přirozené. To ale neznamená, že k nim budeme nevraživí. Máme k nim sympatie. Snažíme se jak nejlépe umíme, abychom jim pomohli. Ale i přesto se stává, že to nemůžeme změnit. Taková je povaha duchovního života. Čili, mezi absolutními a relativními principy dochází neustále ke srážce. Zdá se, jakoby spolu bojovali, avšak absolutní by měl být přijat a relativní by měl být obětován.

Mentální vězení 

I přesto je relativní potřebné. Chlapec musí vložit svou víru ve svého učitele základní školy, jinak nepokročí. Neměl by si myslet, že vše, co ho učitel učí je falešné, nebo nízké. Když povyroste, přijme dalšího učitele kvůli vyššímu vzdělání, to ale neznamená, že předchozí učitel by měl být opomenut či haněn. Cokoliv je blízké tomu, co nám dal náš Gurumahárádža, cokoliv nás bude dále poučovat, a cokoliv nám pomůže porozumět jasněji tomu, co jsme slyšeli od našeho Gurumahárádži, musí být pro náš vlastní zájem přijato.

Neboť co jsem jinak získal z vězení své mysli prostřednictvím učenosti? Bůh není konečnou věcí. Je nekonečný. Do jisté míry jsem Ho uvěznil v cele svého mozku, mám se snad držet jen toho? Co je to? Je má realizace živou věcí anebo mrtvou? Je zde nějaký růst? To, co jsem obdržel od mého duchovního mistra - může to růst? Anebo je to u konce? Dosáhl jsem neomezený standart, ve kterém nemohu dále
pokročit?

Jestliže někdo říká, že dosáhl takového standartu, že nemá co by dále realizoval, poté mu vzdáme poklony z dálky. Tohle neuctíváme. Jestliže si někdo myslí, že je u konce, že dosáhl dokonalosti – nenávidíme to! Dokonce i áčárja by se měl považovat za studenta, a ne za profesora, který vše dovršil. Člověk by se měl vždy považovat za bona fide studenta. Přišli jsme, abychom zrealizovali nekonečné, ne nějakou konečnou věc. A tento boj mezi konečným a nekonečným poznáním bude vždy pokračovat.

Měli bychom si myslet, že to, čemu jsme porozuměli je absolutní? Ne. Nejsme na konci s poznáním. Musíme si uvědomovat následující; Brahma samotný říká: „Jsem zcela oklamán Tvou silou, Pane. Jsem nikde.“ Každý, kdo přišel do spojení s Nekonečným, nemůže než říct: „Jsem nic.“ To by měl být důležitý bod. Autor největšího Písma Gaudíja Vaišnavů, Šríla Krišnadása Kavirádža Gósvámí praví: purisera kita haite muni sei laghista „Jsem nižší než červ ve výkalech.“ Tento jeho výrok myslí zcela upřímně. Měli bychom se stydět vyjádřit náš negativní charakter, náš negativní pokrok, jenž je skutečným bohatstvím žáka? Jelikož nám ukázal takový negativní charakter, padáme k jeho chodidlům. A když někdo říká: „Dovršil jsem veškeré poznání. Bůh, Čaitanja, je můj žák,“ měl by být zastřelen jako největší nepřítel jakého je možné na světě najít!

http://www.radha-govinda.net

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Návštěva Sannyasi Maharaje v Praze

Je to dva měsíce, co jsi odešel

Už uběhly 2 měsíce, co jsi odešel za Pánem Džagannáthem. Mukunda Maharádž teď dělá ještě víc úžasných věcí a neustále se spoustou lásky slouží tak, jak to dokázal jen on. Jsme na tebe pyšní a jsme v pohodě - vzpomínáme na tebe každou chvíli, když vstupujeme na oltář, když vaříme, když oblékáme Božstva, když mluvíme o barevných kombinacích, když musíme šít a šít a šít, když musíme číst a číst a číst, když je potřebauklízet a uklízet a uklízet, když se musíme smát a smát a smát!

Co by bylo s našimi životy, kdyby jsi v nich nebyl ty, drahý Mukundo.

Gourí Séva, Peru


Ya 2 meses de que pasaste a estar a lado de Sri jagannath... mukunda mhj debe estar haciendo mas cosas lindas, sirviendo con mucho amor sin nada que retenga ese hermoso seva que solo el sabia y sabe hacer. Estamos orgullosos por el alma de babaji maharja y estamos aca tranquilos, recordándote mucho en todo momento, cuando entramos al altar, cuando cocinamos, cuando vestimos a las deidades, cuando hablamos de combinacione…

Doplňky k sárí 1. díl - Vlasy

Pro vaši inspiraci i pobavení jsme začali nový seriál o tradičních indických doplňcích, špercích a bižuterii. V několika dílech probereme dokonale nazdobenou Indku doslova od hlavy k patě. Takže začínáme, jak jinak, u vlasů, jejich úpravy a ozdob, kterými je můžete zkrášlit.

Jak je známo, Indky mají vlasy v drtivé většině případů neskutečně kvalitní. Hinduisté dodržují zvyk, kdy se malému, asi dva roky starému dítěti vlasy obřadně ostříhají. Pro mnoho žen je to naposledy, kdy se svých vlasů nůžkami dotknou. Zatřihávání konečků se v Indii moc nepěstuje, naopak ženy sikhského náboženství, které je rozšířeno zejména v Pandžábu a Dillí, mají přímo zaneseno v náboženských …